Administrativa Donalda Trumpa přistoupila k radikálnímu kroku v oblasti zahraniční pomoci. Požádala o škrty ve výši 5 miliard dolarů z prostředků, které již dříve v tomto roce schválil Kongres. Jde o bezprecedentní krok v moderní americké historii. Využívá přitom vzácný rozpočtový mechanismus známý jako ‚pocket rescission‘. Jak informuje BBC, tento nástroj umožňuje požádat o vrácení již schválených financí tak pozdě ve fiskálním roce, že pokud Kongres nezasáhne, alokované peníze propadnou.
Detaily plánovaných škrtů
Z celkové částky představují přibližně 3 miliardy dolarů prostředky určené pro USAID a 900 milionů pro ministerstvo zahraničních věcí. Dalších 800 milionů dolarů mělo směřovat na mezinárodní mírové operace a více než 300 milionů na podporu demokratických hodnot v jiných zemích.
Právní otázky a reakce
Tento rozpočtový manévr může čelit právním výzvám, jelikož efektivně obchází legislativní větev při přímém krácení výdajů. Senátorka Susan Collinsová vyjádřila znepokojení, že takový postup je v rozporu s ústavou, která dává pravomoc nad rozpočtem Kongresu.
Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer varoval, že Trumpovo využití tohoto mechanismu by mohlo narušit běžný kongresový proces a potenciálně vést k ‚bolestivému a naprosto zbytečnému‘ zastavení činnosti vlády.
Historický kontext
Naposledy podobný nástroj použil prezident Jimmy Carter v roce 1977, což znamená, že jde o první takové použití za téměř 50 let. Bílý dům svůj krok zdůvodnil snahou o fiskální odpovědnost a eliminaci ‚zbytečných a neefektivních‘ výdajů.
Proces schvalování
Podle zákona o kontrole pozastavení výdajů má Kongres 45 dní na to, aby hlasoval o zachování nebo škrtnutí financí. Vzhledem k načasování blízko konce fiskálního roku (30. září) by však peníze mohly zůstat nevyužité i bez formálního schválení škrtů.