Administrativa se snaží o bezprecedentní krok v podobě škrtů v zahraniční pomoci ve výši 5 miliard dolarů (3,7 miliardy liber), které již dříve v tomto roce schválil Kongres. Jde o zřídka se vyskytující manévr známý jako ‚pocket rescission‘, který umožňuje požádat o vrácení již schválených financí. Tento krok přichází tak pozdě ve fiskálním roce, že pokud Kongres nezasáhne, alokované peníze propadnou. Tato strategie se neobjevila téměř 50 let. Jak informuje BBC, rozhodnutí oznámil Úřad pro správu a rozpočet Bílého domu v příspěvku na sociálních sítích v pátek.
Detaily navrhovaných škrtů
Škrty zahrnují přibližně 3 miliardy dolarů určených pro USAID a 900 milionů dolarů z fondů ministerstva zahraničí. Dalších 800 milionů dolarů vyčleněných na mezinárodní mírové operace a více než 300 milionů na podporu demokratických hodnot v jiných zemích je také součástí navrhovaných škrtů.
Právní výzvy a reakce
Bílý dům ve prohlášení uvedl, že administrativa se zavázala dát do pořádku fiskální situaci Ameriky škrtáním vládních výdajů, které jsou podle nich ‚woke, weaponised a wasteful‘. Tento rozpočtový postup pravděpodobně čelí právním výzvám, jelikož efektivně obchází legislativní větev při přímém krácení výdajů.
Politické reakce a precedens
Senátorka Susan Collins, republikánka z Maine, prohlásila, že ústava jasně stanovuje zodpovědnost Kongresu za pravomoc nad rozpočtem a jakékoli úsilí o vrácení prostředků bez souhlasu Kongresu je jasným porušením zákona. Demokratický lídr v Senátu Chuck Schumer z New Yorku varoval, že použití ‚pocket recession‘ by mohlo narušit běžný kongresový postup a vést k ‚bolestivému a zcela zbytečnému vypnutí‘ vlády.
Historický kontext
Posledním prezidentem, který použil ‚pocket recession‘, byl Jimmy Carter v roce 1977. Od návratu do úřadu Trump výrazně snížil zahraniční pomoc a prakticky uzavřel Agenturu USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), hlavní agenturu pro zahraniční pomoc, protože její výdaje považoval za ‚plytvání‘.