dailycanal.com
Administrativa Donalda Trumpa se snaží snížit zahraniční pomoc o 5 miliard dolarů, které již dříve v tomto roce schválil Kongres. Jde o neobvyklý krok využívající zřídka používaný mechanismus známý jako kapesní zrušení. Tento postup umožňuje požádat o vrácení již schválených financí tak pozdě ve fiskálním roce, že pokud Kongres nezasáhne, alokované peníze propadnou. Tento krok se zaměřuje na škrty v programech včetně financování mírových operací v zahraničí. Jak informuje BBC, takový postup nebyl použit téměř 50 let.
Detaily rozpočtových škrtů
Bílý dům oznámil toto rozhodnutí prostřednictvím Úřadu pro správu a rozpočet na sociálních sítích v pátek. Škrty zahrnují přibližně 3 miliardy dolarů určených pro USAID a 900 milionů dolarů z fondů ministerstva zahraničí. Dalších 800 milionů dolarů vyčleněných na mezinárodní mírové operace a více než 300 milionů na podporu demokratických hodnot v jiných zemích bylo rovněž zahrnuto do škrtů.
Právní výzvy a reakce
Tento rozpočtový postup pravděpodobně čelí právním výzvám, jelikož efektivně obchází legislativní větev při přímém krácení výdajů. Bílý dům ve prohlášení uvedl, že Trumpova administrativa se zavázala dát do pořádku fiskální stav Ameriky škrtáním vládních výdajů, které jsou podle nich ‚woke, zbraňované a plýtvané‘.
Legislativní proces a opozice
Trump využívá kapesní zrušení prostřednictvím Zákona o kontrole zadržování, který dává prezidentovi pravomoc požádat o zrušení prostředků schválených Kongresem. Kongres může následně hlasovat o škrtech nebo jejich zachování do 45 dnů.
Reakce zákonodárců
Senátorka Susan Collins, republikánka z Maine, prohlásila, že ústava jasně stanovuje, že Kongres má zodpovědnost za pravomoc nad rozpočtem. Demokratický lídr v Senátu Chuck Schumer z New Yorku varoval, že Trumpovo využití kapesního zrušení by mohlo narušit běžný kongresový postup.
Historický kontext
Posledním prezidentem, který použil kapesní zrušení, byl Jimmy Carter v roce 1977. Od návratu do úřadu Trump výrazně snížil zahraniční pomoc a prakticky uzavřel Agenturu USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), hlavní agenturu pro zahraniční pomoc, protože její výdaje považoval za ‚plýtvání‘.
