Administrativa Donalda Trumpa přistoupila k radikálnímu kroku v oblasti zahraniční pomoci. Jde o snahu škrtnout finanční prostředky ve výši 5 miliard dolarů, které již dříve v tomto roce schválil Kongres. Tento krok vyvolává značné kontroverze v politických kruzích. Prezident se rozhodl využít zřídka se vyskytující manévr známý jako ‚pocket rescission‘. Jak informuje People.com, jde o žádost o vrácení již schválených finančních prostředků v tak pozdním stádiu fiskálního roku, že pokud Kongres nezasáhne, alokované peníze propadnou.
Detaily plánovaných škrtů
Škrty zahrnují přibližně 3 miliardy dolarů určených pro USAID a 900 milionů dolarů z fondů ministerstva zahraničních věcí. Dalších 800 milionů dolarů mělo směřovat na mezinárodní mírové operace a více než 300 milionů na podporu demokratických hodnot v jiných zemích.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trumpova administrativa se zavázala dát do pořádku fiskální situaci Ameriky škrtáním vládních výdajů, které považuje za ‚woke, weaponised a wasteful‘.
Právní otázky a reakce
Tento rozpočtový nástroj pravděpodobně čelí právním výzvám, jelikož efektivně obchází legislativní větev při přímém krácení výdajů. Úřad pro vládní odpovědnost zpochybňuje legalitu takovýchto kroků.
Senátorka Susan Collins, republikánka z Maine, zdůraznila, že ústava jasně stanovuje odpovědnost Kongresu za pravomoc nad rozpočtem a jakékoli úsilí o vrácení prostředků bez souhlasu Kongresu je jasným porušením zákona.
Historický kontext a časový rámec
Naposledy podobný krok využil prezident Jimmy Carter v roce 1977, tedy před téměř 50 lety. Současný návrh využívá Zákon o kontrole zadržování, který dává prezidentovi pravomoc požádat o zrušení prostředků schválených Kongresem.
Kongres má 45 dní na to, aby hlasoval o škrtech nebo zachování financí. Vzhledem k tomu, že žádost přichází těsně před koncem fiskálního roku 30. září, existuje riziko, že peníze zůstanou nevyužity.