Donald Trump podnikl kroky ke zrušení zahraniční pomoci v hodnotě 5 miliard dolarů (3,7 miliardy liber), kterou již dříve v tomto roce schválil Kongres. Jde o významný zásah do již alokovaných finančních prostředků pomocí zřídka využívaného mechanismu. Tento krok se týká miliard dolarů v různých programech včetně financování mírových operací v zahraničí. Využití tohoto rozpočtového nástroje se naposledy objevilo před téměř 50 lety. Jak informuje BBC News, tento postup pravděpodobně narazí na právní překážky, jelikož efektivně obchází legislativní větev při přímém krácení výdajů.
Detaily rozpočtových škrtů
Bílý dům oznámil toto rozhodnutí prostřednictvím svého Úřadu pro správu a rozpočet v příspěvku na sociálních sítích v pátek. Škrty zahrnují přibližně 3 miliardy dolarů určených pro USAID a 900 milionů dolarů z fondů ministerstva zahraničních věcí. Dalších 800 milionů dolarů mělo být použito na mezinárodní mírové operace a více než 300 milionů na podporu demokratických hodnot v jiných zemích.
Právní aspekty a reakce
Trump využívá takzvanou ‚pocket rescission‘ prostřednictvím zákona o kontrole pozastavení, který dává prezidentovi pravomoc požádat o zrušení prostředků schválených Kongresem. Kongres má následně 45 dní na hlasování o škrtech nebo zachování financí. Vzhledem na blížící se konec fiskálního roku 30. září by mohly prostředky zůstat nevyužité.
Kritika ze strany zákonodárců
Senátorka Susan Collins, republikánka z Maine, prohlásila, že ústava jasně stanovuje zodpovědnost Kongresu za pravomoc nad rozpočtem a jakákoli snaha o zpětné získání prostředků bez souhlasu Kongresu je jasným porušením zákona. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer z New Yorku varoval, že Trumpovo využití tohoto nástroje by mohlo narušit běžný kongresový postup a vést k ‚bolestivému a naprosto zbytečnému zastavení‘ činnosti vlády.
Historický kontext
Naposledy použil tento rozpočtový nástroj prezident Jimmy Carter v roce 1977. Trump od svého návratu do úřadu výrazně snížil zahraniční pomoc a prakticky uzavřel Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), hlavní agenturu pro zahraniční pomoc, protože její výdaje považoval za ‚plýtvání‘.