V německé metropoli se rozhořela bouřlivá debata o symbolech rasismu ve veřejném prostoru. Plánovaná změna názvu kontroverzní ulice Mohrenstraße, která se měla přejmenovat na počest prvního afrického učence v Německu, narazila na nečekaný odpor. Soud pozastavil přejmenování po protestech občanské iniciativy. Jak informuje Bild.de, soudní rozhodnutí přišlo doslova v hodině dvanácté, když už byly dokonce nainstalovány nové tabule s názvem ulice.
Desetiletí trvající spor o rasistický název
Městská část Berlín-Mitte se už roky snaží o změnu názvu ulice Mohrenstraße. Důvodem je slovo ‚Mohr‘ (v překladu ‚mouřenín‘), které mnozí považují za rasisticky podbarvené. Nový název měl vzdát hold Antonovi Wilhelmovi Amovi, prvnímu africkému učenci působícímu v Německu v 18. století.
Místní zastupitelstvo schválilo přejmenování už v srpnu 2020. Navzdory několika soudním sporům se zdálo, že v červenci 2025 bude změna definitivně potvrzena nejvyšším správním soudem.
Právní překážky a občanský odpor
Občanská iniciativa ‚Pro Mohrenstraße‘ však podala nouzový návrh na soud, kterému bylo vyhověno. Soudci argumentovali, že úřad nedostatečně zdůvodnil naléhavost přejmenování před vyřešením všech probíhajících soudních sporů.
Klíčové námitky soudu
- Nedostatečné zdůvodnění naléhavosti změny
- Nevyřešené soudní spory obyvatel ulice
- Symbolické datum přejmenování není dostatečným důvodem
Reakce úřadů a další kroky
Starostka městské části Stefanie Remlinger oznámila podání stížnosti na Nejvyšší správní soud. Úřad považuje rozhodnutí nižší instance za právně chybné a trvá na původním plánu přejmenování.
Mluvčí Nejvyššího správního soudu však potvrdil, že samotné podání stížnosti nemá odkladný účinek. Senát musí nejprve o stížnosti rozhodnout, což může trvat neurčitý čas.
Případ vyvolává širší diskusi o tom, jak by mělo moderní Německo přistupovat k problematickým historickým názvům a symbolům ve veřejném prostoru. Zároveň poukazuje na komplexnost procesů při prosazování změn v citlivých společenských otázkách.