dailycanal.com
Budapešť by se brzy mohla stát místem setkání, které vyvolá celosvětový zájem. Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump plánují v maďarské metropoli rokovat o ukončení války na Ukrajině. Samotný let ruského lídra do Budapešti však představuje značné komplikace.
Hrozba zatčení a diplomatická imunita
Po přistání v Maďarsku by měl být ruský prezident teoreticky okamžitě zatčen. Země je totiž do června příštího roku smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu, který vydal na Putina zatykač pro podezření z válečných zločinů. Jak informuje Bild.de, maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó však již vyhlásil, že Putina přijme s respektem. Maďarská vláda garantuje ruskému prezidentovi nerušený vstup a výstup ze země, jako i úspěšné uskutečnění jeho jednání, uvedl Szijjártó na tiskové konferenci. Vykonání zatykače se proto považuje za vyloučené.
Zákaz létání jako logistická výzva
Putinova cesta je komplikovaná i z logistického hlediska. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zakazuje Evropská unie ruským registrovaným nebo kontrolovaným letadlům přístup do svého vzdušného prostoru. To znamená, že ruská letadla nesmí startovat, přistávat ani přelétat vzdušný prostor EU.
Zákaz se týká i letadla Iljušin Il-96, takzvaného Létajícího Kremlu, kterým Putin obvykle cestuje. Přímý let z Moskvy do Budapešti, který měří přibližně 1560 kilometrů vzdušnou čarou, není možný, protože Maďarsko je téměř úplně obklopeno zeměmi EU a přelet přes Ukrajinu se považuje za vyloučený.
Možnosti řešení: Zvláštní povolení nebo dlouhá oklika
Diplomatické výjimky a politické překážky
Sankce EU teoreticky umožňují výjimky pro diplomatické mise. Takové povolení by však musely být koordinovány s Evropskou komisí. Politicky se navíc považuje za nepravděpodobné, že země jako Polsko nebo Rumunsko by povolily přelet ruského státního letadla.
Jižní koridor přes Turecko a Balkán
Po vyloučení ukrajinského a evropského vzdušného prostoru zůstává Kremlu pravděpodobně jen jedna možnost: jižní koridor vedoucí přes Turecko a Balkán. Trasa by byla dlouhá přibližně 5000 kilometrů, což je více než třikrát tolik jako přímé spojení.
Cesta by mohla vést přes Černé moře, turecký vzdušný prostor a dále podél pobřeží Středozemního moře. Následně by letadlo mohlo přelétat přes Černou Horu a Srbsko do Maďarska.
Srbsko jako klíčový partner na trase
Pomocí této jižní trasy by Putin mohol obejít území EU a až v poslední části, přes Srbsko, vstoupit do vzdušného prostoru cílového státu Maďarska. Samotné Srbsko není členem EU, udržuje úzké vztahy s Moskvou a pravdepodobně by bylo ochotné schválit přelet. Podle odhadů by oklika prodloužila čas letu přibližně o tři hodiny.
