Ruský prezident Vladimir Putin (72) v poslední době stále častěji provokuje Dánsko. Severská země se šesti miliony obyvatel se náhle ocitla pod tlakem Kremlu, který využívá válečné lodě u pobřeží a otevřené výhrůžky z Moskvy, včetně jaderné rétoriky. Jak informuje portál Bild.de, za tímto napětím stojí čtyři klíčové důvody.
Strategická poloha Dánska
Dánsko kontroluje mořské úžiny vedoucí do Baltského moře, což představuje strategický bod pro ruskou námořní flotilu. Pro Rusko je to jediná cesta z Kaliningradu a Petrohradu do Atlantského oceánu. Na dánské straně se nachází ostrov Bornholm, kde Dánsko nedávno testovalo raketové systémy ve spolupráci s USA.
Ruský velvyslanec v Kodani Vladimir Barbin (68) vystupňoval rétoriku a hovoří o údajné erozi dánské jaderné politiky, přičemž tvrdí, že Kodaň se připravuje na jaderné zbraně. Ve skutečnosti Dánsko jen diskutuje o bezpečnostních zárukách.
Podpora Ukrajiny
Dánsko patří mezi nejvěrnější podporovatele Kyjeva. Podle Institutu pro světovou ekonomiku země poskytla Ukrajině od začátku války v roce 2022 do června 2025 pomoc v hodnotě přibližně 12,1 miliardy eur.
Nadcházející summit EU
Příští týden se v Kodani setkají lídři členských států EU. Hlavními tématy summitu budou posílení pomoci Ukrajině a zpřísnění sankcí vůči Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksen (47) bude hostit toto klíčové setkání.
Volby v Moldavsku
28. září se konají volby v Moldavsku, kde v současnosti vládne proevropská prezidentka Maia Sandu (53). Tyto volby jsou považovány za osudové – země se rozhoduje mezi směřováním k EU nebo k Rusku. Moskva šíří konspirační teorie o údajné invazi NATO v případě vítězství proevropských sil.