Německá politická scéna se otřásá v základech poté, co vyšly najevo závažné pochybení bývalého ministra hospodářství Roberta Habecka. Jeho neodborná rozhodnutí stála německé daňové poplatníky stovky milionů eur a vyvolala vlnu kritiky napříč politickým spektrem. Jak informuje deník Bild, CSU požaduje zřízení vyšetřovacího výboru.
Odborná nezpůsobilost za miliony
Habeckovo působení ve funkci ministra hospodářství v letech 2021 až 2024 přineslo sérii kontroverzních rozhodnutí a nesprávně nasměrovaných dotací. Nejvýraznějším příkladem je projekt výstavby čipové továrny Intel v Magdeburgu, který skončil fiaskem navzdory miliardovým investicím z veřejných zdrojů.
Systémové selhání při výběru ministrů
Problém však sahá daleko za hranice jednoho resortu. Německá politika v posledních letech čelí opakovaným selháním ministrů, kteří neměli dostatečné odborné předpoklady pro své funkce.
Příklady závažných pochybení
K nejznámějším kauzám patří:
- Masková aféra bývalého ministra zdravotnictví Jense Spahna
- Nezvládnutý mýtný systém ministra dopravy Andrease Scheuera
- Kontroverzní působení ministryně obrany Lambrechtové
Volání po systémových změnách
Odborníci i veřejnost se shodují, že Německo potřebuje zásadní změnu v procesu výběru vládních činitelů. Klíčovým kritériem by měla být odborná způsobilost, nikoliv stranická příslušnost.
Experti zdůrazňují, že v době ekonomických výzev si země nemůže dovolit další nákladné experimenty s nezkušenými politiky. Požadují vytvoření transparentního systému hodnocení kandidátů na ministerské posty na základě jejich skutečných kompetencí a relevantních zkušeností.
Současná situace také otevírá širší diskusi o odpovědnosti politiků za svá rozhodnutí a potřebě vytvoření účinných kontrolních mechanismů.