V Německu se opět rozvířila diskuse o možném zákazu strany AfD. Strana Zelených oznámila, že chce prosadit proces jejího zákazu. Bundesamt für Verfassungsschutz v květnové zprávě označil AfD za ‚prokazatelně pravicově extremistickou‘. Jak informuje Bild.de, strana se proti tomuto označení právně brání, přičemž výsledek zůstává otevřený.
Podle aktuálních průzkumů dosahuje AfD v Sasku-Anhaltsku podpory až 39 procent. Otázkou zůstává, zda by případný zákaz strany mohl tuto situaci změnit.
Právní překážky zákazu strany
Odborník na ústavní právo Volker Boehme-Neßler (62) z Univerzity v Oldenburgu považuje proces zákazu za málo perspektivní. ‚Právní požadavky na zákaz strany jsou velmi vysoké. Podle ústavy by se strany měly bojovat politickými argumenty, ne zákazy,‘ vysvětluje Boehme-Neßler.
Riziko posílení protestních voličů
‚Proces zákazu by mohl motivovat právě protestní voliče, aby volili AfD,‘ upozorňuje expert. ‚Občané to vnímají tak, že AfD sílí a etablované strany si neumí pomoct jinak, než ji zakázat.‘
Potenciální následky zákazu
Boehme-Neßler varuje před politickými důsledky bez ohledu na výsledek řízení. ‚AfD lze porazit jen politickými argumenty – ne zákazy. Toto je jen nahrávka na smeč pro AfD a dále ji posílí.‘
Hrozba pro demokracii
Expert také upozorňuje, že případný úspěšný zákaz by mohl ‚roztrhnout demokracii‘. Připomíná, že v posledních parlamentních volbách získala AfD přibližně 21 procent hlasů a byla druhou nejsilnější stranou. ‚Všichni tito voliči by byli při zákazu zbaveni svých práv,‘ dodává.