Lékařský zázrak jménem Nash Keen přepisuje historii. Narodil se neuvěřitelných 133 dní před termínem a jeho váha byla nižší než váha grapefruitového plodu. Dnes tento malý bojovník slaví své první narozeniny a zároveň se stal držitelem světového rekordu Guinnessovy knihy jako nejnedonošenější přežívající miminko v historii. V době narození měl jen 21 týdnů a jeho šance na přežití byly minimální. Jak informuje portál People, předběhl tak dosavadního rekordéra Curtise Meanse.
Dramatický příchod na svět
Nash se narodil 5. července 2024 v univerzitní nemocnici v USA. Jeho porodní váha byla jen 283 gramů a měřil 24 centimetrů. Okamžitě po narození byl převezen na novorozeneckou jednotku intenzivní péče nejvyššího stupně, kde musel čelit mnoha kritickým výzvám.
Podle Dr. Amy Stanford, která se o Nashe starala, první dny jeho života byly plné nejistoty. Jeho rodiče Mollie a Randall Keenovi prožívali období strachu, naděje a nekonečného čekání.
Milníky v boji o život
První týdny
Když měl Nash tři týdny, jeho máma ho mohla poprvé vzít do náručí. ‚Byl tak malinký, že jsem ho na hrudi téměř necítila. Celý byl obklopen kabely a monitory,‘ vzpomíná Mollie na emotivní momenty.
Cesta domů
Po šesti měsících intenzivní péče mohl být Nash konečně propuštěn domů. Stalo se tak v lednu 2025, kdy lékaři konstatovali jeho dostatečný pokrok.
Život po roce
Dnes Nash nadále potřebuje kyslíkovou podporu, výživovou sondu a naslouchadla kvůli mírné ztrátě sluchu. Navštěvuje specializované zdravotnické zařízení denní péče. Navzdory těmto výzvám jeho rodiče hovoří o neuvěřitelném pokroku.
K prvním narozeninám dostal Nash 70 nových oblečení, vzdělávací hračky a pleny. Lékaři mu dokonce povolili dort s extra porcí šlehačky. ‚Nash není jen držitelem rekordu – je zlodějem srdcí,‘ říká s láskou jeho máma. ‚Od začátku za ním stála celá rodina a přátelé, a jak se jeho příběh šířil, šířila se i láska.‘
Dr. Stanford dodává, že Nash a rodina Keenových je naučili mnoho o naději. ‚Jejich odolnost a odhodlání byly skutečně inspirující. Nashův úsměv a smích mi každý den připomínají, proč je tak důležité zastávat se našich pacientů a jejich rodin, i v těch nejnáročnějších situacích.‘