dailycanal.com
Náklady na zdravotní péči v Německu dosáhly v roce 2023 rekordní hodnoty téměř půl bilionu eur. Průměrné výdaje na osobu vystoupily na 5900 eur, což představuje dramatický nárůst o 42,4 procenta za posledních osm let. Ve srovnání s rokem 2015 jde o zvýšení o 1760 eur na obyvatele. Jak informuje Bild.de, tato situace vyvolává znepokojení mezi odborníky i veřejností.
Stárnutí populace jako hlavní faktor nárůstu
Nejvýraznější podíl na celkových výdajích mají osoby nad 65 let. Jejich zdravotní péče si vyžádala 261,8 miliardy eur, což představuje 53,2 procenta z celkového rozpočtu. V přepočtu na jednoho seniora to znamená roční náklady 14 070 eur.
Profesor Andreas Beivers, ekonom zdravotnictví na Vysoké škole Fresenius, zdůrazňuje potřebu systémových změn: ‚Jednoduchá redukce nákladů není řešením. Potřebujeme nové struktury zdravotní péče.‘
Nejnákladnější diagnózy současnosti
Kardiovaskulární onemocnění
Choroby oběhového systému zůstávají nejdražší položkou s náklady 64,6 miliardy eur (13,1 procent celkových výdajů).
Psychické poruchy
Těsně za kardiovaskulárními onemocněními následují psychické a behaviorální poruchy s náklady 63,3 miliardy eur (12,9 procent).
Rozdílné náklady mezi pohlavími
Ženy generují v průměru o 22,5 procenta vyšší náklady na zdravotní péči než muži. Průměrné roční výdaje na ženu dosahují 6490 eur, zatímco na muže 5300 eur. Tento rozdíl je primárně způsoben vyšší průměrnou délkou života žen – až 65,4 procent populace nad 85 let tvoří právě ženy.
Navrhovaná řešení pro budoucnost
Odborníci navrhují několik klíčových opatření na optimalizaci nákladů:
- Zavedení poradenských služeb a hotlinek na odlehčení pohotovostí
- Digitalizace zdravotních záznamů na eliminaci duplicitních vyšetření
- Inteligentní řízení toku pacientů
- Posílení prevence jako dlouhodobé investice do zdraví
Profesor Beivers zdůrazňuje: ‚Prevence sice nepřináší okamžité výsledky, ale z dlouhodobého hlediska je nejefektivnějším nástrojem na snížení nákladů.‘
