Německo čelí bezprecedentní kritice kvůli megalomanskému projektu rozšíření budovy spolkového kancléřství v Berlíně. Plánovaná dostavba má zdvojnásobit současnou rozlohu administrativního komplexu, přičemž náklady se šplhají do astronomických výšek. Původní rozpočet 637 milionů eur se už navýšil na 777 milionů a experti očekávají, že konečná suma přesáhne miliardu eur. Jak informuje portál Bild, projekt vyvolává vážné otázky o efektivním využívání veřejných financí v době ekonomické nejistoty.
Přebytek kancelářských prostor vzbuzuje pochybnosti
Největší vlnu kritiky vyvolává neproporční plánování pracovních prostor. Po dokončení bude mít kancléřství k dispozici 1050 kancelářských míst pro současných 784 zaměstnanců. Matematika hovoří jasnou řečí – 266 pracovních míst zůstane nevyužitých. Existující budova nabízí 340 kanceláří pro maximálně 460 pracovních míst, zatímco nová přístavba přidá dalších 395 kanceláří s kapacitou 590 míst.
Spolkový dvůr auditorů bije na poplach
Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně vystupuje proti tomuto projektu. Auditoři navrhují implementaci moderních pracovních konceptů včetně sdílených pracovních míst (desksharing) a zavedení tzv. clean-desk politiky. Argumentují, že v éře digitalizace a elektronických dokumentů není třeba, aby měl každý zaměstnanec své stálé pracovní místo.
Historický kontext a současné vedení
Od Kohla po současnost
Původní plán rozšíření vznikl ještě v roce 1995. Tehdejší kancléř Helmut Kohl se rozhodl postavit jen polovinu plánovaného komplexu. Jeho následovník Gerhard Schröder tento stav zachoval. Změna přišla až s Angelou Merkelovou, která prosadila kompletní dostavbu, v čemž pokračuje i současná vláda.
Srovnání s jinými zeměmi
Ve srovnání s jinými zeměmi je personální obsazení německého kancléřství nezvykle vysoké. Se 784 zaměstnanci převyšuje v přepočtu na počet obyvatel například americký Bílý dům o čtvrtinu. Pro srovnání, v roce 1950 mělo kancléřství jen 120 zaměstnanců.
Sporné prvky nové budovy
Projekt zahrnuje i kontroverzní prvky jako heliport ve výšce 34 metrů či luxusní vybavení včetně sportovně-gymnastické sály. Tyto prvky vyvolávají oprávněné otázky o účelnosti vynaložených prostředků, zejména v období, kdy Německo čelí významným ekonomickým výzvám a narůstajícímu veřejnému dluhu.