Uznávaný astrofyzik z Harvardu přišel se šokujícím odhalením. Záhadný objekt, který se v prosinci tohoto roku přiblíží k Zemi, by mohl být mimozemským plavidlem. Vědecký tým pod vedením profesora Avi Loeba analyzoval nezvyklou trajektorii objektu známého jako 3I/ATLAS a došel k znepokojujícím závěrům. Pravděpodobnost, že by přirozený vesmírný objekt sledoval takovouto dráhu, je méně než 0,005 procenta. Jak informuje deník Daily Mail, vědci nevylučují možnost, že jde o nepřátelskou mimozemskou sondu.
Nezvyklé vlastnosti záhadného objektu
Objekt 3I/ATLAS vykazuje několik pozoruhodných charakteristik, které zpochybňují jeho přírodní původ. Jeho obrovské rozměry – 11 až 19 kilometrů – z něj dělají výjimečný úkaz. Navíc, na rozdíl od běžných komet, nemá charakteristickou komu – oblak plynu a prachu. Objekt se pohybuje rychlostí více než 66 kilometrů za sekundu a jeho trajektorie ho přivede do blízkosti tří planet: Venuše, Marsu a Jupiteru.
Temná teorie o mimozemských civilizacích
Loebův tým svůj výzkum opírá o takzvanou hypotézu temného lesa. Tato teorie předpokládá, že jiné inteligentní civilizace v galaxii by mohly být nepřátelské a vnímat lidstvo jako potenciální hrozbu. Vědci varují, že pokud by se jejich předpoklady potvrdily, následky pro lidstvo by mohly být vážné.
Historie podobných pozorování
Případ Oumuamua
Není to poprvé, co profesor Loeb přišel s kontroverzní teorií. V roce 2021 navrhl, že objekt Oumuamua, první zaznamenaný mezihvězdný návštěvník naší sluneční soustavy, mohl být taktéž mimozemskou sondou. Jeho cigaretový tvar a schopnost zrychlovat bez vlivu gravitace vyvolaly mnoho otázek.
Další důkazy
Loeb také tvrdí, že až 10 procent kovových fragmentů vylovených z Tichého oceánu obsahuje ‚mimozemské‘ prvky, které se v naší sluneční soustavě běžně nevyskytují. Tyto úlomky pocházejí z objektu podobného meteoritu, který se zřítil u pobřeží Papuy-Nové Guineje v roce 2014.
Očekávané přiblížení k Zemi
3I/ATLAS se má k Zemi nejvíce přiblížit 17. prosince 2025, kdy bude vzdálen přibližně 223 milionů mil. Objekt je pravděpodobně starší než naše Slunce a na cestu přes část Mléčné dráhy potřeboval přibližně 800 milionů let. Vědci budou jeho pohyb nadále pozorně sledovat a analyzovat všechna dostupná data.