Když Matthias Huss před 35 lety poprvé navštívil ledovec Rhône ve Švýcarsku, led se nacházel jen na krátkou procházku od místa, kde zvykli parkovat jeho rodiče. Pro mladého Matthiase to byl nezapomenutelný zážitek spojený s pocitem věčnosti. Dnes je však situace dramaticky odlišná – k ledu se z toho stejného parkoviště krací již půl hodiny. Jak informuje portál BBC, příběh ledovce Rhône není ojedinělý – podobný osud postihl mnohé ledovce po celém světě.
Alarmující čísla o tání ledovců
Podle nedávné zprávy Světové meteorologické organizace ztratily v roce 2024 ledovce mimo Grónsko a Antarktidu 450 miliard tun ledu. Tento objem by naplnil 180 milionů olympijských bazénů. Švýcarské ledovce jsou přitom zasaženy mimořádně tvrdě – za posledních 10 let přišly o čtvrtinu svého objemu.
Historická srovnání odhalují dramatické změny
Ledovec Gries
Tento ledovec na jihu Švýcarska při italských hranicích ustoupil za poslední století o přibližně 2,2 kilometru. Na místě, kde kdysi končil ledovec, se dnes nachází rozsáhlé ledovcové jezero.
Velký Aletschský ledovec
Největší alpský ledovec ustoupil za posledních 75 let o přibližně 2,3 kilometru. Na místech, kde se kdysi rozprostíral led, dnes rostou stromy.
Důsledky pro budoucnost
Vědci varují, že i kdyby se globální teploty zítra stabilizovaly, ledovce by se nadále tály. Podle výzkumu publikovaného v časopise Science by se při omezení globálního oteplování na 1,5°C nad předprůmyslovou úroveň mohla zachovat polovina zbývajícího ledu. Současná trajektorie však směřuje k oteplení o přibližně 2,7°C do konce století.
Vliv na lidské společenství
Ztráta ledovců má závažné důsledky zejména pro horsé komunity závislé na ledovcové vodě. Přibližně 800 milionů lidí v oblasti vysokohorské Asie je alespoň částečně závislých na vodě z tájícího se ledu, zejména pro zemědělství. V regionech se suchými léty může být voda z tájícího se ledu a sněhu jediným významným zdrojem vody během několika měsíců.