Německý vzdělávací systém se potýká s významnými výzvami v oblasti integrace dětí s migračním pozadím. Nová zpráva maltské organizace odhaluje závažné problémy v oblasti vzdělávání dětí migrantů. Děti s migračním pozadím tvoří více než třetinu všech žáků v německých školách. Statistiky ukazují významné rozdíly ve vzdělávacích výsledcích mezi dětmi s migračním pozadím a bez něj. Jak informuje Bild.de, situace vyžaduje systémová řešení.
Alarmující statistiky ve vzdělávání
Podle 116stránkové zprávy, kterou vypracoval profesor Lars Feld (59) z Walter-Eucken-Institutu, až 74 procent lidí bez ukončeného vzdělání v roce 2023 mělo migrační pozadí. V roce 2024 měl přitom přibližně každý čtvrtý obyvatel Německa migrační pozadí.
Problémy pokračují i v oblasti odborného vzdělávání – téměř polovina populace bez odborného vzdělání v roce 2023 měla migrační pozadí. Děti migrantů dosahují horších výsledků ve standardizovaných testech, zejména v matematice a přírodních vědách.
Jazyková bariéra jako klíčový problém
V roce 2024 až 14 procent dětí ve státem podporované denní péči nemluvilo doma německy. Významné rozdíly se ukazují i v návštěvnosti mateřských škol – zatímco u dětí bez migračního pozadí dosahuje účast 99 procent, u dětí s migračním pozadím je to jen 77 procent.
Výzvy do budoucnosti
Sebastian Schilgen (61), výkonný ředitel Maltských děl, zdůrazňuje potřebu lepších vzdělávacích a kvalifikačních programů. Podle jeho slov je nepřípustné, aby původ určoval životní šance jednotlivce.
Profesor Feld upozorňuje, že nevyužití potenciálu dětí s migračním pozadím představuje ztrátu pro celou zemi. Zdůrazňuje potřebu efektivnějších opatření v oblasti sociální a vzdělávací politiky.