Bývalý americký prezident Donald Trump opět vyvolává politické zemětřesení. Jeho administrativa oznámila záměr zrušit zahraniční pomoc v hodnotě 5 miliard dolarů, která už byla schválena Kongresem. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává vážné ústavní otázky a znepokojení na obou stranách politického spektra. Jak informuje portál BBC, Trump využívá zřídkavý rozpočtový manévr, který nebyl použit téměř 50 let.
Kontroverzní rozpočtový manévr
Trump sahá po nástroji známém jako ‚pocket rescission‘, který umožňuje prezidentovi požádat o vrácení už schválených prostředků. Načasování není náhodné – žádost přichází tak pozdě ve fiskálním roce, že pokud Kongres nezasáhne, peníze jednoduše propadnou. Jde o 3 miliardy dolarů pro USAID, 900 milionů pro ministerstvo zahraničí a další významné sumy.
Právní a politické důsledky
Tento krok vyvolává vážné právní otázky. Experti včetně Vládního úřadu pro odpovědnost (GAO) zpochybňují legálnost takového postupu. Republikánská senátorka Susan Collins zdůraznila, že ústava jasně přiznává pravomoc nad rozpočtem Kongresu a jakýkoli pokus o vrácení prostředků bez souhlasu Kongresu je porušením zákona.
Dopad na mezinárodní pomoc
Klíčové oblasti škrtů
Škrty se dotknou zejména:
- Mírových operací v zahraničí (800 milionů dolarů)
- Programů na podporu demokracie (300 milionů dolarů)
- Rozvojové pomoci přes USAID
- Diplomatických misí a zahraničních zastoupení
Dlouhodobé následky
Demokratický lídr v Senátu Chuck Schumer varuje, že Trumpův postup by mohl vést k ‚bolestivému a naprosto zbytečnému‘ zavření vlády. Od nástupu do úřadu Trump systematicky omezuje zahraniční pomoc, přičemž považuje výdaje USAID za ‚plýtvání‘.
Historický kontext
Naposledy podobný manévr použil prezident Jimmy Carter v roce 1977. Trumpova administrativa svůj krok obhajuje potřebou ‚uklidit americký fiskální dům‘ a zastavit to, co nazývá ‚woke, zpolitizovanými a zbytečnými‘ vládními výdaji. Experti se však shodují, že správný postup by měl vést přes standardní rozpočtový proces v Kongresu.