Ambiciózní plán šetření v Německu: Markus Söder představuje radikální škrty v sociální oblasti

Německá politická scéna se otřásá pod návrhem bezprecedentního balíčku úsporných opatření. Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder předložil odvážný plán, který by mohl ušetřit německému rozpočtu desítky miliard eur ročně. Jde o přímou reakci na alarmující stav veřejných financí, kdy v plánech do roku 2029 chybí přibližně 170 miliard eur. Jak informuje Bild.de, Söder se zaměřuje zejména na sociální dávky, energetickou transformaci a zahraniční pomoc.

Radikální reforma sociálního systému

V centru Söderova návrhu stojí kompletní reforma sociálního systému. Navrhuje zrušení současného systému občanských dávek (Bürgergeld), který od svého zavedení v roce 2023 způsobil prudký nárůst výdajů. V minulém roce dosáhly náklady na tyto dávky téměř 47 miliard eur pro 5,5 milionu příjemců. Söder požaduje zpřísnění podmínek a zavedení povinnosti přijmout přiměřenou práci.

Energetická transformace pod drobnohledem

Významnou součástí úsporného balíčku je návrh na přehodnocení energetické politiky. Söder prosazuje zrušení kontroverzní reformy zákona o energetické účinnosti budov a navrhuje snížit dotace na tepelná čerpadla o polovinu. V roce 2024 bylo na tento účel vyčleněno 16,7 miliardy eur.

Migrační politika a rozvojová pomoc

Přísnější podmínky pro žadatele o azyl

Návrh počítá s výrazným snížením výdajů pro zamítnuté žadatele o azyl. V roce 2023 dosáhly celkové náklady na uprchlíky a azyl přibližně 29,7 miliardy eur, z čehož 11,8 miliardy tvořily sociální transfery po azylových řízeních.

Podmíněná rozvojová pomoc

V oblasti rozvojové pomoci Söder navrhuje radikální řešení – zastavit finanční pomoc zemím, které odmítají přijmout zpět své občany. Týkalo by se to například Sýrie (820 milionů eur v roce 2023), Iráku (333 milionů) či Afghánistánu (275 milionů).

Ekonomické dopady a reakce

Experti zdůrazňují, že navrhovaná opatření by mohla přinést významné úspory, ale zároveň varují před možnými sociálními důsledky. Opozice kritizuje zejména škrty v sociální oblasti, zatímco podporovatelé reformy argumentují nezbytností stabilizace veřejných financí.